Cizí krev

Co ale k čertu ta „cizí krev“ má znamenat?

Arnaldo nenávidí pátky, nenávidí práci, nenávidí svou přílišnou nenávist, nenávidí život. Ale dokonce i takový nihilistický flákač jako on může podlehnout svůdnému volání akce a tajemství. Když náhodou narazí na neznámého plešatého muže, který ve stavu vytržení recituje jakousi záhadnou větu, jeho existence se promění v napínavé hledání, jež si co do posedlosti nezadá se samotným Donem Quijotem. Obsáhne ruský román, hektolitry piva, každodenní záhady, mentální totemy a metafyzické pochybnosti. 

Těžké není mít jednu obsesi, největší komplikací je nemít jich mnohem víc. 

Člověk může uniknout odevšad krom ze své hlavy. A klíčem není zjistit, co je cizí krev, nýbrž žít dál poté, co jste to zjistili.

Sergi Puyol (Barcelona, Španělsko, 1980) Kreslit začal už jako dítě a nikdy s tím nepřestal. Sergi je undergroundový kulturní aktivista, koordinuje fanziny (např. Colibrí), hraje v kapelách Le Pianc, Son Bou nebo v Maravillosos Ruidos. Vše dělá ručně a je takový perfekcionista, že je schopen překreslit celý komiks. Jedna stránka = jeden týden. U Apa Apa Cómics vydal např. Cárcel de Amor a Una Blanda Oscuridad, kde vypráví o muži, který při procházce lesem odhaluje své myšlenky o současnosti.

Myslí si, že by byl šťastnější, kdyby nebyl takový perfekcionista, je schopen jezdit do Londýna tisknout specifickou technikou. Podle toho, co říká, bude Sergi kreslit vždycky